BLOG - Libor Bouček

Léto budiž pochváleno

Rozhodně vás ani sebe nechci děsit nějakou strastiplnou statistikou, ale dneska jsem o tom přemýšlel celou cestu do práce. Léto začalo před měsícem a jeho výsledky jsou zatím prachbídné. Stačí ostatně tenhle víkend. V pátek jsem vystupoval v libeecké Ďábelské huti a cesta na sever byla vlastně absolutně diskotéková. Na nebi neutuchající stroboskopy a od Mladé Boleslavi vložená soutěž o Miss mokré tričko. Ještě štěstí, že auto je Faradayovou klecí a kabrioletu jsem se zbavil. Teplota v Liberci kolem patnácti stupňů a vytrvalý déšť, který evokuje spíš Thajsko v době monzunových dešťů než Česko v polovině července. Ale to byl jen předkrm...

V sobotu jsem se konečně dostal k moderování fenomenálního hudebního festivalu v Plzni. Léto na Boleváku už moderoval Patrik i Leoš a teď volba organizátora padla na mě s Lucií. Každoročně se u jezera láme divácký rekord, vloni jsem tam na vlastní oči viděl neskutečných 28 000 lidí. Rekord jsme zlomili i my s Lucií. Ani si netroufám odhadnout celkový počet diváků, jen doplním povětrnostní podmínky. Vytrvalý déšť a 9 stupňů Celsia. Prostě peklo, bláto, masakr. Fakt jsem z toho byl skleslý, ale děkuju i tomu zlomku očekávání, který dorazil...

Jsem zvědav, co přijde dál, protože, jak víme srpen už bývá chladnější. Téhle premisy bych se normálně bál, vzhledem k červencovému východisku. Co budeme dělat? Dá se vůbec něco dělat? Jen doufám, že ta dovolená od Tomi tour ve středu klapne...

Michael je mrtev a nikoho to nenechá klidným...

Michael Jackson je mrtev. A kdo to ještě nezjistil dozajista nežije na téhle planetě. Kromě mnohých spekulací o okolnostech smrti, spiknutí mocných, vraždách a podobně se objevují i soustrastné projevy. Jeden z nejcitlivějších přišel z minulosti. V současné době je právě tohle video jedním z největších internetových hitů a (upřímně) vůbec se tomu nedivím. Podívejte se, jak se s odchodem legendy vyrovnává neblaze proslulý muž!

Aspoň někomu bouřky prospěly...

Tak jsem zpátky z filmového festivalu v Karlových Varech. Doporučuju každému se tam alespoň jednou podívat, protože se v mnoha případech nepřestanete divit. Je fakt, že tam na začátku července potkáte úplně všechny, a hlavně málokoho střízlivého. Je to takový happening na oslavu filmů. Ale nádhera. Ostatně, ještě o tom tento týden budu psát obšírněji.

Počasí je absolutně neskutečný, připomíná mi to léto na Floridě, kde když večer není bouřka, je něco špatně. Přináší to spoustu šílených skutečností, katastrof, slz a podobně. Ale mně se stala až neobyčejně romantická příhoda, kterou přinesly právě bouřky. V sobotu jsme se s J. vraceli z Plzně do Karlových Varů a kousek před Bochovem v proslulých serpentinách J. spatřila, jak v trávě leží trojice balónků se vzkazem. Oba jsme si vzpomněli na nevinné táborové hry, kdy člověk na balóncích posílal leccos. Po lehkém přemlouvání jsem nakonec zastavil a vzkaz si přivlastnili. Byl to koresponďák, který na balóncích vypustili novomanželé. Na tom by nebylo nic extrémního, ale ta svatba se konala v Německu, 90 kilometrů od hranic. Díky bouřkám tedy vzkaz uletěl neuvěřitelný počet kilometrů. A vzhledem k tomu, že novomanželé si přáli, aby jim pouto vydrželo tolik let co kilometrů, měli by aspirovat na nejdéle žijící občany Německa. Dopis jsme si vzali a odeslali zpět s razítkem Bochova. A navíc, když jsme balónky od břemene uvolnili, lehčí odletěli dál na východ. Nádherný zážitek! Tak snad aspoň novomanželům bouřky přinesly štěstí..