Muzika
Billie Eilish čeká první hlavní filmová role. Hudbu k The Bell Jar skládá oscarová autorka Jokera
dnes 11:59
Hudbu k filmu The Bell Jar s Billie Eilish v její první hlavní celovečerní roli skládá Hildur Guðnadóttir, držitelka Oscara za Jokera. Na adaptaci románu Sylvie Plath spolupracovala s režisérkou Sarah Polley i se zpěvačkou už před natáčením, které mezitím skončilo.
Filmová adaptace románu The Bell Jar od Sylvie Plath propojí Billie Eilish s další oscarovou hudebnicí. Hudbu k připravovanému snímku režisérky Sarah Polley skládá Hildur Guðnadóttir, která získala Oscara za Jokera. Svou účast potvrdila magazínu Variety.
Pro Eilish představuje film první hlavní roli v hraném celovečerním snímku. Ztvární Esther Greenwood, ústřední postavu knižní předlohy. Natáčení už skončilo, jak studio Focus Features oznámilo v září. Guðnadóttir se do projektu zapojila ještě před natáčením. S Polley navázala na spolupráci u filmu Women Talking a připravila hudební motivy, které mohla režisérka pouštět přímo na place. Ještě než se Eilish postavila před kameru, probíraly spolu také hudební podobu příběhu.
Vznik
Zpěvaččiny zkušenosti s vlastní tvorbou považuje skladatelka za výhodu. Podle ní pomáhá, když hlavní představitelka rozumí tomu, jak hudba vzniká a dokáže na ni citlivě reagovat. Společně s Polley proto hledaly způsob, jak do ní přenést témata tvorby Plath, především otázky identity a hledání sebe sama. Právě tento rozměr chce Guðnadóttir zdůraznit. Při přípravě se věnovala autorčiným knihám, básním i esejům a zaujala ji jejich energie a tvořivost. Přála by si, aby film připomněl také tyto stránky díla Plath, které někdy zůstávají ve stínu jejího tragického životního příběhu.
„Je to jeden z nejzajímavějších projektů, na jakých jsem kdy pracovala,“ řekla Variety. Oceňuje přitom i osobní blízkost s Polley, s níž ji pojí přátelství.
Další projekty
The Bell Jar není jediným projektem, kterému se skladatelka věnuje. Před cestou na World Soundtrack Awards v Gentu, kde rozhovor vznikl, dokončovala mixáž hudby k thrilleru Enemies. Film režiséra Henryho Dunhama s Jeremym Allenem Whitem a Austinem Butlerem jí nabídl prostor pro práci s městskými ruchy a zvuky prostředí.
Neobvyklé postupy využila také u filmu 28 Years Later: The Bone Temple režisérky Nii DaCost. Pro jeho hudbu si opatřila zvířecí kosti od řezníka, sama je připravovala a používala jako nástroje. Různé velikosti jí umožnily vytvářet odlišné rytmické zvuky a doplnit smyčce, které si režisérka přála.
