Recenze: Nový SPIDER-MAN namená pro MARVEL UNIVERSE několik zásadních zvratů

Pro začátek: asi není dobré lámat si hlavu s tím, že Spider-Man vlastně oficiálně patří Sony, protože jak na dřívějším snímku Spider-Man: Homecoming, tak teď ve filmu Spider-Man: Daleko od domova, je vidět rukopis Marvelu a pro jeho fanoušky Spider-Man vždycky zůstane zapsán jako ten, kterého objevil Tony Stark.

Tahle definice vlastně dost charakterizuje i Far From Home, protože mezi důležité roviny snímku patří nepochybně i to, jak se Peter Parker vyrovnává s Tonyho smrtí. Ta totiž pro celý svět znamená ztrátu ochránce, který dával lidem vždy naději. Samotný Peter pak s Tonym ztratil mentora a někoho, kdo ho vedl.

Ale nejen ztráta Tonyho Starka, Black Widow, nebo Captaina Ameriky znamená pro lidi změnu. Svět se musí vypořádat s celými pěti lety, během kterých byla na planetě kvůli Thanosově lusknutí jen půlka populace.

Život puberťáka

Po Avengers: Endgame zkrátka zůstalo mnoho otázek. Nový Spider-Man na většinu z nich odpoví, ale naštěstí dělá ještě mnohem víc. I tentokrát se setkáváme s Peterovou sexy tetou May a jeho věrným kamarádem Nedem. Ve filmu hodně prostoru dostává Peterův osobní život, tedy problémy obyčejného puberťáka, respektive někoho, kdo by jím rád byl. U těchto scén si občas řeknete, že jste některý vtip čekali a nějaká scéna mohla být možná kratší, ale není to nic, co by film zabíjelo.

Peter, který se se spolužáky vydává do Evropy, řeší především to, jak zapůsobit na svou lásku MJ. Chce si na chvíli odpočinout od problémů superhrdiny. Nick Fury ho však potřebuje na další misi, na které mu má pomoct nový parťák: Mysterio. Vše se ale dokonale zamotává a film nabídne hned několik dějových zvratů.

Co je vlastně dobro?

Marvelu patří poklona i za to, že se skrze svoje záporáky nebojí útočit na podstatu toho, co Avengers chápali jako dobro. Je to skutečně dobro? Nebo jsme byli svědky samolibosti hrdinů, která překonala všechno ostatní? I tentokrát tak nebude těžké vcítit se do role záporné postavy a pochopit její motivaci. Tedy… jen pokud si jste skutečně jistí, kdo je zápornou postavou.

Několik momentů z filmu a také potitulková scéna (ta dost zásadním způsobem) zpochybní to, co jste si doposud o Marvel Cinematic Universe mysleli. Pokud se tedy někdo po Avengers: Endgame ptal, jestli další marvelovky můžou nabídnout něco nového, tak odpověď zní jednoznačně: ano. Návštěva kina tak po 4. červenci rozhodně stojí za to, už jenom kvůli těm scénám, které se točily v Praze.