Mladí chtějí digitální večerku. Téměř polovina by žila raději bez internetu

Nový britský průzkum přináší znepokojivá zjištění o vztahu mladých lidí k internetu a sociálním sítím. Až 46 % osob ve věku 16 až 21 let by podle něj raději vyrůstalo ve světě, kde by internet neexistoval. Téměř 70 % respondentů zároveň uvedlo, že se po používání sociálních sítí cítí hůře.

Studie, kterou realizoval Britský normalizační institut (British Standards Institution), zkoumala chování a postoje 1 293 mladých lidí. Výsledky ukázaly, že čtvrtina tráví na sociálních sítích čtyři a více hodin denně. Zároveň 42 % účastníků přiznalo, že svým rodičům nebo opatrovníkům neříkají pravdu o tom, co na internetu dělají.

Z hlediska konkrétního chování na síti se ukázalo, že 42 % mladých uvedlo, že při registraci lhalo o svém věku. Dále 40 % má vedlejší nebo tzv. „burner“ účet a 27 % někdy předstíralo, že jsou někým úplně jiným.

Věk

Polovina respondentů by navíc podpořila zavedení tzv. digitální večerky – tedy časového omezení přístupu k některým aplikacím a webům po 22. hodině. Tuto možnost nedávno zvažoval i ministr pro technologie Peter Kyle, který naznačil možnost legislativního zásahu v této oblasti, zejména vůči platformám jako TikTok nebo Instagram.

Rani Govender, manažerka politiky pro bezpečí dětí online z organizace NSPCC, upozorňuje, že samotná digitální večerka není dostatečnou ochranou. „Musíme si uvědomit, že samotná digitální večerka děti před online riziky neochrání. Těmto rizikům budou vystaveny v jiných částech dne a dopady budou stále stejné,“ uvedla. Podle ní by se pozornost měla zaměřit na vytvoření bezpečnějších a méně návykových platforem.

Sdílení polohy

Průzkum dále ukázal, že 27 % mladých sdílelo svou polohu s cizími lidmi na internetu. Tři čtvrtiny účastníků také uvedly, že kvůli pandemii trávili online více času. Více než dvě třetiny z nich (68 %) vnímají tento zvýšený čas na internetu jako škodlivý pro své duševní zdraví.

Andy Burrows, výkonný ředitel charitativní organizace Molly Rose Foundation zaměřené na prevenci sebevražd, považuje výsledky za jasný signál. „Je zřejmé, že si mladí lidé rizik na internetu uvědomují a chtějí, aby technologické firmy podnikly kroky na jejich ochranu,“ uvedl. Zároveň upozornil na nebezpečí algoritmů, které mohou uživatelům bez jejich vědomí zobrazovat stále problematičtější obsah. „Nové zákony jsou naléhavě potřeba, aby se konečně zavedl přístup bezpečnosti už v návrhu regulací, který bude upřednostňovat potřeby dětí a společnosti před zájmy velkých technologických firem,“ dodal.