Slavné hroby v Praze hledají své patrony. Hřbitovní správa nabízí možnost adopce

Na pražských hřbitovech chátrají desítky historicky cenných hrobů, o které se již dlouhou dobu nikdo nestará. Aby tyto památky neupadly v zapomnění, spustila pražská hřbitovní správa projekt Adopce hrobů, v jehož rámci si lidé mohou symbolicky osvojit některý z opuštěných hrobů významných osobností české historie.

Adoptovat lze například hrob spisovatele Karla Jaromíra Erbena, novináře Václava Matěje Krameria, malíře Františka Ženíška, architekta Josefa Fanty, hudebního skladatele Otakara Ostrčila nebo i hrob autora Broučků Jana Karafiáta či krajináře Julia Mařáka.

Investice do opravy

„Pokud to bude v možnostech firmy nebo jednotlivce, může zainvestovat opravu. Pokud to bude nad jeho finanční možnosti, tak se mohou dary sčítat,“ říká ředitel pražské hřbitovní správy Martin Červený.

Projekt umožňuje dvě formy podpory – symbolickou adopci, při níž si zájemce uhradí částku odpovídající nájmu za hrobové místo (zpravidla na deset let), a tzv. adopční dar, určený především pro vážně poškozené hroby vyžadující vyšší investici.

Adopce je čistě symbolická – mecenáš hrob udržuje, ale nezískává vlastnické ani pohřební právo. „Ten člověk nebude moci do toho hrobu pohřbívat nebo s ním manipulovat takovým způsobem, že by třeba ostatky té které osobnosti exhumoval,“ doplňuje Červený.

Certifikát nebo cedulka na hrobě

Adoptující mohou získat certifikát mecenáše a případně i cedulku přímo na hrobu, kterou bude viditelně označeno, že se o něj někdo stará.

Projekt se ale nezaměřuje výhradně na slavná jména. Zařazen je například i hrob Ludmily Fajcové, zdravotní sestry z vinohradské nemocnice, která roku 1945 pomáhala zachraňovat vězně z Malé pevnosti v Terezíně, přičemž se nakazila skvrnitým tyfem a zemřela.

Hřbitovní správa věří, že adopce přispějí nejen k zachování historického dědictví, ale také k většímu propojení veřejnosti s kulturní pamětí města.