„Proč jsi tady nezůstal o něco déle?“ Messi poslal dojemný vzkaz zesnulému tatínkovi
dnes 7:00
Lionel Messi poslal dojemný vzkaz svému otci. Ten minulý týden v osmašedesáti letech podlehl rakovině. Emotivní dopis argentinského fotbalisty je plný lítosti nad tím, co se svým tatínkem Jorgem už neprožije. Zároveň v něm přemítá nad koncem kariéry.
„Tati, pořád nemůžu uvěřit, že jsi odešel. Nehroutím se, nebo spíš nechci se zhroutit. Je pro mě velmi těžké představit si, že už tě neuvidím, že už spolu nebudeme mluvit,“ píše Lionel Messi ve svém vzkazu otci Jorgemu. Mrzí ho, že odešel příliš brzy, v pouhých osmašedesáti letech.
Právě on byl tím, kdo Messimu řekl, ať vyrazí Argentinu reprezentovat na svém posledním mistrovství světa. Jen několik dnů před šampionátem se mu přitom přitížilo. Poprvé tak chyběl na pro jeho syna důležitém turnaji.
„Pokaždé, když zápas skončil, jsem čekal na tvoji zprávu. Tehdy jsem si uvědomil, jak vážná tahle situace je. Přesto jsem nepřestával myslet na to, že se dostanu co nejdál, abych ti dal čas a ty ses mohl podívat na jeden zápas. Dostali jsme se do finále a ty jsi nemohl být u toho. Chtěl jsem ho vyhrát, abych ti trofej přivezl a ukázal ti ji. Nepodařilo se mi to, nohy už mi nedovolily pokračovat,“ zavzpomínal Messi na finálový zápas proti Španělsku.
Stav jeho otce byl v té době už velmi vážný. „Myslel sis, že jsme prohráli na penalty. Už jsme si nemohli promluvit o ničem z toho, co se stalo. Sice jsme se nestali mistry, ale ty nevíš, jak moc jsme si užili každý zápas. Měl jsi zase pravdu: měl jsem tam být a hrát,“ uznal Messi.
Osminásobný držitel Zlatého míče přiznal, že má momentálně spoustu pochybností, co se pokračování jeho kariéry týče. Naznačil, že nadcházející sezóna by mohla být jeho poslední. „Vždy jsem hrál jen fotbal a teď mám spoustu pochybnosti, jestli v něm mám ještě pokračovat. Byl jsi po mém boku od samého začátku a chybělo tak málo do konce. Proč jsi tady nezůstal ještě o něco déle, abychom to dokončili společně?“
Na závěr poděkovat Messi svému otci za podporu v kariéře. „Byl jsi tátou, kamarádem i mým manažerem. Vždycky jsi byl člověkem, kterým jsi v danou chvíli měl být, a nikdy ses v ničem nemýlil. Až na nějaké výčitky nebo hádky jsi měl vždycky pravdu. Nakonec to vždycky dopadlo tak, jak jsi říkal. Budeš mi moc chybět, ale vždycky budeš přítomný, především ve výchově mých dětí, protože je učím a vychovávám tak, jak jste to s mámou dělali se mnou. Odpočívej v pokoji a shlížej na nás shora stejně, jako jsi to dělal tady. Děkuji ti za všechno. Miluji tě, tati.“
