Influencerka (145 kg) propaguje lásku k vlastnímu tělu. Sledující jí vzkazují: popíráš realitu!

Ve svých příspěvcích říká věci jako „I tlustí lidé si zaslouží lásku a respekt“ nebo „Moje váha neurčuje mou hodnotu…“ a nesouhlasné názory odmítá slovy „Je mi úplně u zadku, co si o mém těle myslíte.“

Její postoj: být hrdá na své tělo, nosit minisukně a bikiny a to i ve světě, kde se propaguje štíhlý „ideál“, pro ni znamená schopnost být jiná a ukázat svou sílu.

Body positivita?…

Julia si dává za cíl inspirovat ty, kteří se necítí ve „standardních“ konfekčních velikostech. Upozorňuje na to, že móda a sebevědomí by se neměly přepočítávat na kilogramy, což může být osvobozující poselství pro miliony lidí.

Odmítá hanlivé nálepky a posměšky. Sama byla často vystavena ponižování: označována zvířecími přezdívkami, přirovnávána k nábytku a sexualizována z důvodu své váhy. Tím, že na tyto útoky veřejně upozorňuje, ukazuje, že se jim odmítá podvolit.

…Nebo nebezpečná glorifikace?

Na druhou stranu obezita – zvláště v extremnějších případech — je spojena s nejrůznějšími zdravotními riziky: vysokým krevním tlakem, cukrovkou, onemocněním kloubů aj. Když se někdo veřejně chlubí váhou „145 kg“ a prezentuje to pouze jako něco, co je v pořádku, může to být vnímáno jako bagatelizace těchto rizik.

Přijetí vlastního těla vs. rezignace na snahu o zlepšení

Odborníci upozorňují, že existuje rozdíl mezi tím „mít rád své tělo“ a stavem, kdy člověk vědomě nechává své tělo stagnovat a setrvávat ve zdravotně neoptimálním stavu. Pokud se médii šíří pouze varianta „tělo je fajn takové, jaké je“ bez diskuse o zdraví, může to mít nebezpečný dopad. Méně lidí pak bude motivovaných zvažovat změnu životního stylu (strava, pohyb) a zprávu „Nemusíš nic měnit“ mohou brát jako omluvu pro nečinnost.

Jaký na to máš názor ty?

Zobrazit dalších 10 fotografií