Film
O životě Jiřího Bartošky: Legenda českého filmu a srdce karlovarského festivalu
včera 11:09
8. května 2025 přišla smutná zpráva – ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Muž s nezaměnitelným hlasem, charismatem a životní elegancí, který se zapsal do srdcí diváků jako herec, občan i prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Jiří Bartoška se narodil 24. března 1947 v Děčíně. Po absolvování brněnské JAMU nastoupil do divadla, ale brzy prorazil i ve filmu. Jeho herecký rejstřík byl široký – zvládal role milovníků, komických postav i mužů plných pochyb a vnitřních zápasů. Mezi jeho nejslavnější filmové počiny patří Všichni moji blízcí, za který si odnesl Českého lva.
Diváci si ho oblíbili nejen pro herecký talent, ale i díky jeho přirozenému projevu. Jeho hlas byl sám o sobě značkou – hluboký, klidný, přesvědčivý.
Tvář a duše Karlových Varů
Od roku 1994 stál Jiří Bartoška v čele Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, kde společně s Evou Zaoralovou vybudoval jednu z nejrespektovanějších kulturních událostí ve střední Evropě. Z kdysi skomírající přehlídky se stal festival světového formátu, kam pravidelně míří hvězdy jako Robert Redford, Uma Thurman nebo Johnny Depp.
Pod jeho vedením se festival stal nejen filmovým svátkem, ale také symbolem noblesy, vtipu a lásky k filmu. Bartoška byl vždy ve smokingu, s cigaretou v ruce, ale hlavně s nadhledem, který bavil a uvolňoval atmosféru i při těch nejformálnějších příležitostech.
Životní nadhled
Jiří Bartoška nikdy nezůstával stranou veřejného dění. V listopadu 1989 se postavil na balkon Melantrichu a vyzval k podpoře Václava Havla na prezidenta. Věděl, kdy má smysl vystoupit a dát tvář tomu, čemu věřil. Nehrál si na spasitele, ale když šlo o zásadní věci, byl slyšet.
Přes svůj úspěch zůstával nohama na zemi. Byl známý svým humorem, ironií a schopností udělat si legraci sám ze sebe. Přes zdravotní potíže, když mu byla v roce 2014 diagnostikována rakovina, se nevzdal. Léčbu zvládl, vrátil se na festival a dál rozdával svůj klid a šarm. Bohužel se nemoc později vrátila a nakonec si vybrala svou daň.
Jeho odkaz ale nezmizí. Zůstává ve filmech, ve vzpomínkách tisíců festivalových hostů, v příbězích, které bude dál vyprávět česká kultura. Ať už to byla role, festivalový projev nebo klidná přítomnost v zákulisí — vždy z něj vyzařoval respekt a styl.