Právě vysíláme

Marpo

Šikanátor s dobrým srdcem

„Vždycky jsem byl šéf a strašně mě sr**o, když mě lidi neposlouchali. To mi hrozně vadilo. Petrovi Doušovi jsem zlomil cihlou nohu. Nechtěl mě poslechnout. Byl jsem šikanátor, ale s dobrým srdcem. Vždycky jsem všechny ztloukl, ale pak jsem doma brečel, protože mi to bylo líto Čtu si v biografické knížce Otakar III. od Tomáše Berana, dvorního fotografa Marpa, o dětských eskapádách dnešního frontmana TroubleGangu a nestačím zírat. Na to, jaký byl jako malý sígr, se docela vyloupnul. V dnešním rapperovi, mistrovi republiky v thajském boxu a starostlivém tátovi dvou malých dětí, bych kluka, co čůrá sousedovi na beton a cihlami rozbíjí okenní tabule, nehledala. Touha po vůdcovství mu ale zůstala.

Mám to tak furt,“ přiznává. „I v kapele. Tam neexistuje demokracie. Tam musí bejt diktátorsví.“ TroubleGang ale nepůsobí jako parta submisivních bábovek, které by se daly lehce zkrotit. Naopak. „Tam je to o kamarádech,“ vysvětluje. „Já sice velim, ale dokážu se s klukama bavit o všem možným. I třeba o přerozdělování peněz. Je to o charakteru, o pravým přátelství, o srdci, když to řeknu blbě. A když mi někdo projeví loajalitu, jsem schopnej pro něj udělat cokoli.“

 

Poslední rok byl pro Otu alias Marpa turbulentním obdobím. Rozešel se se svou první holkou, do které se zamiloval ve čtrnácti na základce v Roztokách. O pár let později si ji vzal a měl s ní dvě děti, Emmu (6) a Otu (3). Osmnáct let starý vztah vzal za své.
V roce 2017 se Ota seznámil s Lenkou Filipovou alias Lenny. Sháněl zpěvačku na duet ke tracku Kruh a Lenka ho napadla jako první.
„Nevím proč, snad kvůli tomu, že zpívá skvěle a má perfektní angličtinu. Nechtěl jsem žádnou místní tragédii.“
A???
„A od začátku to myslím bylo jasný.“

 

Emmu a Otíka má teď ve střídavé péči, většinou od pondělí do čtvrtka. Že jde skutečně o „full time job“, který bere vážně a zastává téměř bez pomoci, jsme měli možnost přesvědčit se osobně. Na trénink v boxu dorazil Ota i s juniorem, protože malý dobíral antibiotika a do školky ještě nechodil. A na zvukovce před závěrečným koncertem Anarchy Tour kroužila Emma po velkém sále pražské Lucerny na koloběžce a Otík ji strávil většinou po boku táty (to když bubnoval) nebo v jeho náručí (když stál za mikrofonem).

Pozn. redakce: Na koncert samotný pak už vydržela jen Emma. Rozpustila a učesala si vlásky a převlékla se do parádního, které ji s sebou táta přinesl. Celou dobu seděla na kraji pódia a když v jednu chvíli vztáhla k tátovi ruce a on s ní v náručí odzpíval jednu sloku, emoce v narvané Lucerně vylétly až do stropu.

 

Žebříček hodnot má Marpo srovnaný. Na prvním místě je osobní život, pak teprve TroubleGang a box. Kariéru jako takovou neřeší. Světové plány, kterou se skupinou měl, odsunul na vedlejší kolej. „Nechci strávit tři měsíce někde na turné v zahraničí a děti vidět jen přes FaceTime.“

Box ale chodí trénovat pravidelně. „Když mi to vyjde, klidně i pětkrát týdně. V horším případě třikrát.“ Ke sportu ho maminka vedla od malička; byl to pokus, jak ho udržet od průšvihů. Vyzkoušel toho spoustu, ale u ničeho dlouho nezůstal. Na thajský box začal chodit proto, že se chtěl zdokonalit ve rvaní – to bylo neslavné období pravidelných šarvátek na Spartě, které jak sám dneska přiznává, byly už přes čáru. Tenhle sport mu ale otevřel oči a ze stadionového rváče udělal prvoligového fightera.
„Zápasům se nevyhýbám, ale musela by přijít nějaká opravdová výzva, ne jako ta šaškárna s Rytmusem,“ přiznává otevřeně. „Můj život na tom ale nestojí.“

V roce 2020 chystá Marpo &  TroubleGang monstrózní koncert v Letňanech. Jmenovat se bude Válka v Letňanech a bude to show s tanky a interaktivními prvky. Show pro dvacet tisíc lidí, za dvacet pět milionů korun. „S tím vědomím se nespí lehce,“ přiznává s úsměvem. Přesto největší strach, který věčný životní pesimista momentálně prožívá, je ten, aby se mu s věkem neodcizily děti. Jestli si povede jako doteď, může si myslím tenhle trouble v klidu smáznout.

Foto: Tomáš Beran

Michaela KaravarakisMichaela Karavarakis12. května 2019 19:00