Co všechno (ne)víme o Velkém pátku a čeho byste se měli vyvarovat?

Většina z nás si Velikonoce spojuje hlavně s vajíčky, beránky a pomlázkou. Ale právě Velký pátek je dnem, kdy to celé začíná. Podle křesťanské tradice si na Velký pátek připomínáme ukřižování Ježíše Krista. Je to nejtišší a nejsmutnější den v roce – a zároveň možná nejhlubší. Zvonky umlkají (říká se, že „odlétají do Říma“), místo nich dříve děti chodily s řehtačkami. Kostely potemní, hudba utichne. Ale na venkově se začíná dít něco mnohem víc.

Staré zvyky a co by si neměl dělat

Existují dny, kdy se podle tradic otevírá samotná příroda – a vydává svá největší tajemství. Skály prý na malou chvíli odhalí ukryté poklady. Ale pozor! Kdo by v nich zůstal příliš dlouho, riskuje, že se ven už nikdy nedostane.

A co voda? Ta má podle pověr téměř kouzelnou moc. Pokud se ráno umyješ v potoce, čeká tě celý rok plný zdraví a krásy. Ideální přírodní elixír, nebo aspoň perfektní výmluva, proč si dát osvěžující studenou sprchu hned po ránu.

Země v tyto dny odpočívá. Byla považována za posvátnou, a tak bylo zakázáno rýt, sázet i prát prádlo. Jakékoli narušení jejího klidu mohlo přinést smůlu. Tyto tradice nám připomínají, že příroda má své vlastní zákony – a možná i magii, které je někdy dobré naslouchat.

V některých krajích se věřilo, že zvířata v noci mluví lidskou řečí. Kdo je ale uslyší, do roka zemře. Takže pokud máte doma psa, dneska ho radši moc neposlouchejte.