Na Bali nesnáší influencery. Online hvězdy se v zemi často chovají neuctivě

Bali, kdysi známé jako ráj pohodových surfařů, se v posledních letech stalo oblíbenou kulisou pro influencery, kteří chtějí propagovat svůj dokonalý životní styl. Ulice měst, jako je Canggu a Ubud, nyní lemují estetické kavárny a bohémské obchody s oblečením, které jsou považovány za ideální prostředí pro přilákání lajků na instragramu a tiktoku.

Ostrov měsíčně navštíví přes 300 000 lidí. Vedlejším produktem zvýšeného cestovního ruchu je větší provoz, výstavba a znečištění. Měnící se dynamika spolu s nedostatkem respektu k hinduistické kultuře a víře na Bali, kterou někteří projevují, místní nutí k akci.

Krátkodobá „podnikatelská nebo turistická“ víza stojí asi tři miliony rupií (přes 4000 Kč) a umožňují turistům, aby v zemi setrvali po dobu šesti měsíců. Slouží také ale jako skulina pro tisíce digitálních nomádů, kteří se v zemi usadili, aniž by zde platili daně.

Přibývá rovněž případů, kdy se turisté dostávají pod palbu kritiky za své chování. Pár českých turistů v roce 2019 podstoupil očistný obřad poté, co se dopustil znesvěcení, když muž pocákal své partnerce holé pozadí „pro štěstí“ posvátnou vodou vyvěrající v komplexu hinduistického chrámu. Tuto ceremonii absolvovala kvůli podobnému činu i jedna ruská influencerka v roce 2022 a ve stejném roce úřady zasáhly poté, co kanadský herec Jeffrey Craigen natočil, jak nahý předvádí obřadní tanec haka na balijské hoře Batur.

Influencerka pózovala u starého posvátného stromu

Chování některých turistů dalo vzniknout účtům na sociálních sítích, které se věnují monitorování influencerů na Bali. Často sdílejí bezohledné jednání některých návštěvníků a odhalují cizince, kteří na ostrově pracují nelegálně. Zároveň vyzývají úřady, aby zakročily. Tyto účty bývají populární mezi místními a pod jejich příspěvky se množí komentáře frustrovaných ostrovanů. Bali proto mimo jiné plánuje turistům zakázat pronajímaní motorek, a to kvůli opakovanému nedodržování předpisů.

Problémem je také soupeření na pracovním trhu. Podle 33letého majitele surfové školy Ketuta Widiartawana cizinci soutěží s místními a někdy to dělají bez patřičných pracovních povolení. „Není problém, když si tady uděláte firmu, je dobře, že zaměstnáváte místní, ale někteří to nedělají správným způsobem,“ řekl.

I přes rostoucí napětí Ketut říká, že situace se týká malého počtu návštěvníků. „Všichni turisté, kteří sem přijíždějí, nejsou takoví. Jezdí sem i spousta milých lidí, kteří podporují místní podniky,“ řekl a vyzval místní obyvatele i cizince, aby se navzájem respektovali.

Zdroj: ČTK